Borovice alepská (Pinius Halepensis)

Borovice alepská (Pinus halepensis) je jehličnatý strom se silným, často větrem pokrouceným kmenem a širokou nepravidelnou korunou. Strom vyžaduje hodně světla a tepla. Velmi dobře snáší sucho a ve vhodném podnebí roste ve všech půdách, nejlépe vápenitých. Kůra je u mladých stromů hladká a stříbřitá. S přibývajícím věkem zesílí, rozpuká a zbarví se do rudohněda. Jehlice rostou ve svazcích na konci větviček. Jsou šedozelené, velmi jemné, měkké a zhruba 6 až 10 centimetrů dlouhé. Šišky borovice alepské mají silný řapík. Mohou růst jednotlivě nebo společně ve skupinách po dvou či po třech. Šišky borovice alepské se rozevřou až na počátku třetího roku života, uvolňují se tak spoustu okřídlených semínek, které roznáší vítr. Bývají 5 až 12 centimetrů dlouhé a mívají průměr asi 4 centimetry. Smůla z borovice alepské se používá k výrobě řeckého nápoje retsina. 

 

Borovice a její vlastnosti obecně

 Borovice byla uctívána už ve starověku. Kultovním stromem byla především v Číně a v Japonsku. Tam byla považována za strom, který posiluje jak živé bytosti, tak i duše zemřelých. I v Evropě byla borovice symbolem síly, zdraví, dlouhověkosti a plodnosti. Keltové ji považovali za “matku moudrosti” a strom zdraví. 

Hojivých účinků borovicové pryskyřice využíval už Hippokratés. Léčivé jsou také pupeny, ovšem jejich jarní sběr lze provádět jen se souhlasem majitele lesa. Odvar z čerstvých nebo sušených pupenů se používá při chronických bronchitidách, při neurózách a také při revmatismu. 

Pobyt při borovici, zvláště pak v borovicovém hájku, napomáhá k vyostření intelektu, posiluje paměť a navrací emocionální rovnováhu. Také zklidňuje zlost a stres a dokonce je prospěšný i při hubnutí. Borovice mají také antiseptické účinky, léčí a chrání před infekcemi a v jejich blízkosti se můžeme snadněji zbavit rýmy činachlazení.